432 Hz vs 440 Hz.
Jak velký je rozdíl?
| Vlastnost | 440 Hz | 432 Hz |
|---|---|---|
| Status | Mezinárodní standard (ISO 16) | Alternativní ladění |
| Výška tónu a | 440 kmitů za sekundu | 432 kmitů za sekundu |
| Rozdíl | Referenční hodnota | asi o 32 centů níž (třetina půltónu) |
| Kdo ho používá | Téměř všechny orchestry, ladiči, klavíry | Někteří hudebníci, posluchači, rituální použití |
Když oba tóny zazní po sobě, většina posluchačů uslyší, že 432 Hz je níž. Samostatně by jen málokdo poznal, který je který.
Jak se 440 Hz stalo standardem
Po staletí mělo každé město a každé varhany své vlastní a. V 19. století se ladění postupně zvyšovalo a zpěváci protestovali. Dne 16. února 1859 Francie zákonem stanovila a na 435 Hz, takzvaný diapason normal.
V roce 1936 doporučila americká normalizační asociace American Standards Association 440 Hz a v květnu 1939 totéž udělala mezinárodní konference v londýnském Broadcasting House, sídle BBC. Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO převzala tuto hodnotu v roce 1955 jako doporučení R 16 a v roce 1975 ji formálně zakotvila jako normu ISO 16. V češtině se tomuto tónu říká komorní a.
Odkud pochází 432 Hz
Giuseppe Verdi, který své Requiem z roku 1874 napsal pro francouzských 435 Hz, později uvedl, že pro orchestry by bylo o něco lepší 432 Hz.
Příbuzná myšlenka, takzvané vědecké ladění, stanoví střední c na 256 Hz, z čehož vychází a zhruba 430,5 Hz. V roce 1988 začal Schillerův institut za toto ladění vést kampaň a 432 Hz nazval „Verdiho laděním“.
Jak si rozdíl poslechnout sami
Nejjednodušší je rozeznít dvě ladičky, jednu na 440 Hz a druhou na 432 Hz, hned po sobě. Kdo ladičky nemá, může použít elektronickou ladičku nebo aplikaci, ve které lze změnit referenční tón. Rozdíl uslyšíte nejlépe v tichu a při stejné hlasitosti obou tónů.
Při hraní s ostatními je rozdíl naopak velmi praktický. Pokud je jeden nástroj naladěný na 432 Hz a druhý na 440 Hz, znějí vedle sebe rozladěně. Každá skupina se proto musí dohodnout na jednom referenčním tónu. Právě z této potřeby vznikl standard.
Mýty
Velká část dnešního zájmu o 432 Hz vychází z tvrzení, že odpovídá frekvenci přírody, léčí tělo nebo bylo nahrazeno frekvencí 440 Hz z temných důvodů. Nic z toho nemá oporu v robustních důkazech.
440 Hz zvítězilo z praktických důvodů: orchestry, rozhlasové stanice a výrobci nástrojů potřebovali jeden společný tón. Samotná historie komorního tónu ukazuje, že šlo o dohodu, ne o objev.
Tak které?
Pro hru s ostatními používejte 440 Hz. Pro poslech nebo osobní rituál si vyberte, co se vám líbí. My jsme pro The Cosmic Wishing Fork zvolili 432 Hz, protože je to o něco nižší, tmavší tón, a protože samotná volba je součástí rituálu. Zapište se na seznam.
Ať zvolíte kterékoli ladění, obě čísla popisují jen výšku tónu. Neříkají nic o kvalitě hudby, o zdraví ani o přírodě. Rozhodují dohoda, účel a vkus.
Otázky
Proč je standardem 440 Hz?
Protože hudebníci, rozhlas a výrobci nástrojů potřebovali jeden společný tón. 440 Hz bylo doporučeno v roce 1939 a v roce 1975 potvrzeno jako ISO 16.
Zní hudba v 432 Hz lépe?
Zní o něco níž. Zda je to lépe, je věc osobního vkusu. Robustní důkazy o účinku na zdraví neexistují.
Jak přehrávat nebo hrát hudbu v 432 Hz?
Nalaďte nástroj tak, aby a znělo na 432 Hz. Většina elektronických ladiček umožňuje referenční tón změnit.
Co je komorní a?
Referenční tón a, podle kterého se ladí nástroje. Dnes se nejčastěji používá 440 Hz.
Je 432 Hz totéž co vědecké ladění?
Ne přesně. Vědecké ladění stanoví střední c na 256 Hz, z čehož vychází a zhruba 430,5 Hz. Hodnota 432 Hz mu je blízko, ale není s ním totožná.