Standardní ladička a komorní a.
Co je standardní ladička?
Když hudebníci, ladiči klavírů nebo učitelé hudby mluví o standardní ladičce, myslí ladicí vidlici, která zní tónem a o frekvenci 440 Hz. Je to jednočárkové a (a1), tedy a v houslovém klíči nad jednočárkovým c. V anglické notaci se píše A4. Podle tohoto tónu ladí orchestr a většina elektronických ladiček ho používá jako výchozí referenci.
Pozor na jedno slovo: v češtině se ladičkou říká i elektronické ladičce nebo aplikaci v telefonu. Tento průvodce se týká ladicí vidlice, ocelové ladičky ve tvaru písmene U.
Ladička mívá, obvykle na stopce, vyražený tón a frekvenci, například „A 440“. Ladičky se ladí už ve výrobě a jejich výška je do kovu vyznačena.
Druhou běžnou standardní ladičkou je ladička c2 o frekvenci 523,3 Hz. Je to c nad tímto a, vypočtené z a1 = 440 Hz v rovnoměrně temperovaném ladění, které používají moderní klavíry.
Co říká norma ISO 16
Norma má oficiální název ISO 16, „Acoustics: Standard tuning frequency (Standard musical pitch)“, tedy standardní ladicí frekvence. Je krátká a přesná. Stanoví, že frekvence tónu a v houslovém klíči je 440 Hz a že se má ladit nástroji, které tuto frekvenci vydávají s přesností 0,5 Hz.
ISO 16 vyšla v roce 1975 a stále platí. Mezinárodní organizace pro normalizaci ji naposledy potvrdila v roce 2022. Dobrá standardní ladička toleranci 0,5 Hz splní bez potíží. I proto se ladička používá tak dlouho.
Jak se 440 Hz stalo standardem
Po většinu dějin hudby žádný společný komorní tón neexistoval. Každé město, kostel i varhany měly své a. Ladička spojovaná s Händelem z roku 1740 zní na a = 422,5 Hz. Ladička, která patřila Beethovenovi, z doby kolem roku 1800 a dnes uložená v Britské knihovně, zní na a = 455,4 Hz, tedy o více než půltón výš. Hudba napsaná pro jedno ladění nezněla v druhém stejně.
| Rok | Krok ke standardu | Výška a |
|---|---|---|
| 1834 | Johann Heinrich Scheibler navrhuje a = 440 Hz; návrh schválilo setkání německých přírodovědců ve Stuttgartu | 440 Hz |
| 1859 | Francie zákonem stanoví diapason normal | 435 Hz |
| 1885 | Doporučení rakouské vlády | 435 Hz |
| 1936 | Americká normalizační asociace (American Standards Association) doporučuje 440 Hz | 440 Hz |
| 1939 | Mezinárodní konference v Broadcasting House v Londýně | 440 Hz |
| 1955 | Doporučení ISO R 16 | 440 Hz |
| 1975 | Vychází norma ISO 16 | 440 Hz |
Londýnské konference v květnu 1939 se účastnili delegáti z Francie, Německa, Nizozemska, Itálie a Británie. Rozhlas a nahrávky překračovaly hranice, a společný komorní tón tak byl užitečnější než kdy dřív. 440 Hz je dohoda: v akustice nic nedělá tuto hodnotu výjimečnou.
Ladí orchestry opravdu na 440 Hz?
Mnohé ano, ale ne všechny. Standard je reference, ne zákon. V roce 1987 New York Times uvedly, že a většiny symfonických a operních orchestrů se pohybuje mezi 440 a 444 Hz. Berlínští filharmonikové dnes ladí na 443 Hz.
V některých oborech jsou běžné jiné výšky. Soubory, které hrají barokní hudbu na dobové nástroje, často ladí na a = 415 Hz, zhruba o jeden temperovaný půltón níž než 440 Hz. Někteří hudebníci a posluchači dávají přednost 432 Hz, asi o třetinu půltónu níž. Pro společné hraní zůstává 440 Hz bezpečnou volbou.
Jak ladit podle standardní ladičky
- Držte ladičku za stopku a jedním ramenem ťukněte o koleno nebo gumovou podložku, nikdy o tvrdou hranu.
- Konec stopky přitiskněte na dřevěnou plochu nebo na kobylku či tělo nástroje. Tón bude mnohem hlasitější.
- Zahrajte odpovídající tón: prázdnou strunu a na houslích nebo violoncellu, prázdnou pátou strunu kytary, která zní o dvě oktávy níž, nebo a1 na klávesách.
- Poslouchejte zázněje, pomalé kolísání hlasitosti. Čím jsou pomalejší, tím blíž jste. Když zmizí, tón odpovídá ladičce.
- Od tohoto a nalaďte ostatní struny nebo tóny sluchem nebo elektronickou ladičkou.
Ladička dává jen jeden tón. To je její omezení i síla: nepotřebuje baterii, neujíždí a cvičí sluch. Elektronické ladičky ji v běžném použití z velké části nahradily, ale mnoho učitelů a ladičů klavírů ji stále nosí s sebou.
Jak přesná je ladička?
Velmi přesná, pokud není poškozená. Výška ocelové ladičky závisí na délce a tloušťce ramen a na tuhosti a hustotě kovu. Nic z toho se při běžném používání nemění. Teplota má malý a vratný vliv: typická ocelová ladička se změní asi o 86 miliontin na stupeň Celsia. Ladička, která při pokojové teplotě zní přesně 440 Hz, by i po změně asi o 10 stupňů zůstala v toleranci 0,5 Hz podle ISO 16.
Ladičku kazí mechanické poškození. Úder o kov nebo kámen může rameno promáčknout a změnit výšku. Uchovávejte ji v pouzdře a udeřte jen o něco měkkého.
Standardní ladění a naše ladička
The Cosmic Wishing Fork záměrně není standardní ladička. Je naladěná na 432 Hz, o něco nižší a, a je určená k nošení jako rituální předmět. Pokud potřebujete naladit nástroj pro soubor, použijte ladičku 440 Hz. Pokud chcete nosit s sebou malý, pevný tón, přidejte se na čekací listinu a dáme vám vědět, až bude k dispozici.
Otázky
Jakou frekvenci má standardní ladička?
Standardní ladička zní komorním a o frekvenci 440 Hz, tedy tónem a1. Tuto hodnotu stanoví mezinárodní norma ISO 16.
Co je komorní a?
Komorní a, také komorní tón, je dohodnutá frekvence pro ladění tónu a1. Dnes je to 440 Hz: hodnotu mezinárodně doporučili v roce 1939 a v roce 1975 vyšla jako norma ISO 16.
Je ladička 440 Hz tón a, nebo c?
Ladička 440 Hz zní tónem a. Ladička c podle stejného standardu zní na 523,3 Hz.
Proč některé orchestry ladí výš než na 440 Hz?
Standard je reference a soubory si mohou zvolit o něco vyšší a, obvykle mezi 440 a 444 Hz. Je to věc tradice a vkusu.